Ve dnech 27.9. až 30.9. se uskutečnil plánovaný výlet na Moravu. Několika vozy jsme se vydali napříč republikou, a i přes malé problémy některých z nás jsme, spolu se tmou, dorazili do obce Havraníky i my. Akce se zúčastnilo 27 lidí. Sotva jsme se stihli zabydlet v penzionu Ham- Ham, museli jsme vyrazit na první zastávku našeho turné. Každého z účastníků zájezdů, který již dovršil 18 let, čekala návštěva nedalekého místního sklípku. Zážitek to byl skvělý. Příjemný pan domácí, zajímavá prezentace sklepů, a samozřejmě velmi pestrá ochutnávka samotných vín. Opravdu jsme si začali té Moravy užívat velkými doušky. Někteří z nás se vraceli do penzionu téměř za světla.
Druhý den celá výprava vyrazila na celodenní výlet. Po procházce po vinicích (které jsou všudypřítomné) jsme si prohlídli malý malovaný sklípek, který kdysi vyzdobil jeden místní muž z lásky k dceři majitele sklípku. I zde jsme se zdrželi na vínečko. Po obědě v jedné místní hospůdce, jsme navštívili Pěchotní srub MJ – S3 zvaný též “Zahrada“. Velmi výrazný komentář průvodce, mnoho zbraní a technického vybavení bunkru, a nakonec i doplnění tekutin – to vše nás tu čekalo. Tak jsme se procházeli, až jsme došli na rakouskou stranu hranic. Zde jsme si odpočinuli na vyhlídce, z které byly krásně vidět rozsáhlé vinice. Poté jsme se vydali zpět do penzionu, samozřejmě s občerstvovacími zastávkami.
V sobotu ráno jsme nasedli do našich vozů a rozjeli se do Rakouska. Nad krajinu rakouských zemí čněl velký větrný mlýn. A právě tam jsme měli namířeno. Opravdu velký kolos, dokonce stále funkční, nás všechny ohromil. Po malém focení mlýna, našich rodin a nejrůznějších sousoší jsme se zase rozjeli dál. Obrovský bazén, pyšnící se především využíváním termálních pramenů, byl opravdovou lahůdkou na našem výletním menu. Čirou náhodou „Termály“ slavily výročí 10 let, tak na ty, kteří šli dovnitř čekalo mnoho výhod, např. zákusek zdarma či býček točený na grilu. Ti, kteří neholdují bazénům, se vydali poznávat krásy Rakouska. Po několikahodinovém čvachtání jsme se vydali zpět na “naší sranu“. Ještě jsme se zastavili ve starém mlýně ve Slupi. I tam bylo vše funkční, a tak nás čekala zajímavá prohlídka. Večer jsme se v penzionu pořádně nadlábli a začali vymýšlet také nějáké krávovinky, které k cestování patří. Později jsme si sedli do společenské místnosti, kde jsme se věnovali ochutnávání burčáku. Někteří sice brzy odpadávali, i tak jsme si užili příjemný večer a skoro i půlku noci.
Každý výlet jednou končí, ovšem akce “Morava“ pokračovala i v neděli. Sice jsme již v půl desáté vyklidili naše pokoje, ale domů jsme se jen tak nechystali. Ještě jsme narychlo naložili auta vínem a burčákem, a rozjeli se do Jaroměřic nad Rokytnou. Veliký zámek s velikou zahradou nás zaměstnal téměř na dvě hodiny, z čehož nám pochopitelně vyhládlo. Naposledy jsme si nacpali pupky na Moravě a rozjeli se k domovu. Doufám, že se na Moravu zas někdy vrátíme, a že nás příště pojede třeba i o něco víc. Ocenění za dobře naplánovaný výlet si rozhodně zaslouží šéforganizíátor Pavel Dohnal, díky.
Karel Šimek
